FAKTA POD HALDOU MÝTŮ – Český znalec napsal posudek na řešení, které neexistuje!

„Mám k dispozici vysoce odborný znalecký posudek, který i na mnoha zahraničních příkladech zcela jednoznačně prokazuje, že tato forma sanace nevedla k ukončení termické aktivity a znamenala významné zvýšení ohrožení životního prostředí, v tomto případě by mimo jiné riziky kontaminace ohrozila i mezinárodní smluvní ochranu řeky Odry. Sarkofág nastartuje procesy, které obdobně jako procesy probíhající v koksovně budou probíhat v případě odvalu Heřmanice, ovšem bez jakýchkoli technických prvků ochrany životního prostředí. Je už najisto prokázáno, že změna chemických a teplotních poměrů v důsledku realizace sarkofágu sebou nevyhnutelně nese vznik nových nebezpečných sloučenin, které se nově projeví v širokém okolí krajiny a spodní vodě,“ bil ze všech sil v březnu na poplach Michalisko a média mu ráda popřála sluchu, neb bití na poplach se dobře prodává.

Všichni se tehdy spokojili s úryvky ze znaleckého posudku, jehož odborná kvalita je ovšem sporná. Což prokazuje Odborné hydrogeologické a geochemické posouzení zmíněného posudku, které vypracovala docentka Monika Ličbinská ve spolupráci s profesorkou Naďou Rapantovou, odborně způsobilou v oboru hydrogeologie, geochemie a sanační geologie. Ty totiž stěžejní závěry Geršlova posudku jednoznačně rozporují a na rozdíl od autora znaleckého posudku nabízejí odborná doporučení pro řešení dané problematiky.

Nezabývejme se genezí problému hořící haldy ani odborně posuzovanými geologickými a hydrogeologickými charakteristikami dotčeného území, vše bylo mnohokrát popsáno. Podívejme se jen na odborné rozpory a nedostatky.

Tak zaprvé: Závěry docenta Geršla vycházejí z literárních rešerší článků, které řeší situaci obdobnou, nikoliv totožnou. Státní podnik DIAMO přitom opakovaně poukazuje na to, že každá halda je jiná a vyžaduje vlastní řešení.

Zadruhé: Všechny rešerše a citované příklady popisují použití sarkofágu bez odplynění. Právě odplynění je však nezbytnou součástí uvažovaného řešení, jak vyplývá i z volně dostupné zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na projektovou dokumentaci. Těžko uvěřit, že expert si před vypracováním posudku neprostuduje dostupné materiály.

Zatřetí: Z odborného hlediska je zvláštní a zcela nestandardní, že zmíněný Geršlův posudek se tváří jako posudek technického řešení, které ale v době psaní posudku neexistovalo a neexistuje ani dnes. Posudek docenta Geršla je proto vlastně imaginární. Mezi návrhem řešení a skutečným technickým řešením totiž může být značný rozdíl.

Začtvrté: Původní znalecký posudek uvádí, že srážkové vody při gravitačním protékání haldou budou kontaminovány a ohrozí mělkou hladinu vod podzemních. Nebere však vůbec v potaz fakt, že právě sarkofág zamezí infiltraci srážkových vod do tělesa haldy.

Zapáté: Docent Geršl uvádí, že produkty neřízeného rozkladu organické hmoty se budou gravitačně pohybovat tělesem haldy bez možnosti monitoringu. To ovšem již není pouhý faul, ale podobně jako v případě odplynění zjevná lež – návrh projektu počítá s monitorovacími vrty. Odborníkům DIAMO je naprosto jasné, že celá halda musí být pod nepřetržitým dohledem.

Zašesté: Autor uvádí, že slané vody Heřmanického rybníka představují hydraulickou bariéru a jakmile dojde k vyslazení, budou vody rybníka ohroženy. Přejděme chybnou terminologii – z kontextu zjevně vyplývá, že autor měl na mysli nikoliv hydraulickou, ale geochemickou bariéru – a zdůrazněme fakt, že sám autor cituje z Aktualizované analýzy rizik. Ta ovšem konstatuje, že rybník se nenachází v přímém vlivu proudění podzemních vod z odvalu.

Zasedmé: Posudek apokalypticky zdůrazňuje, že výluhy z odvalu znamenají riziko pro řeku Odru. Ke komunikaci mezi terénem a hlavní kvartérní zvodní, která je místně odvodňována řekou Odrou, však nedochází pouze v Heřmanicích, ale v celém ostravském intravilánu. A již zmíněná Aktualizovaná analýza rizik – z níž Milan Geršl cituje rád, ale zásadně jen to, co potvrzuje jeho verzi – uvádí, že jednoznačný vliv samotného odvalu na kvalitu vod v řece Odře nelze definovat.

Zaosmé: Autor posudku varuje před koksárenskými procesy, které budou podle něj probíhat v haldě překryté sarkofágem a jejichž vinou vznikne extrémně nebezpečný jedovatý kondenzát. Tady se autor buďto mýlí, nebo sám sebe usvědčuje z neznalosti – v hořícím odvale je pyrolýza běžným jevem. Probíhá zpravidla při teplotách 300–900 °C, zatímco koksárenské procesy při teplotách 1 000–1 200 °C. Ani nejintenzivnější procesy v haldě však nedosahují těchto teplot, přičemž sarkofág teplotu významně sníží.

Zadeváté: Posudek Milana Geršla uvádí 41 literárních zdrojů, dva se oponentce nepodařilo dohledat. 17 zdrojů se věnuje tématům, které přímo nesouvisí s procesy na hořících haldách. Těm se věnuje zbývajících 22 článků, většina se zaměřuje na plynné exhalace, 5 článků se věnuje kontaminaci vod. Žádný z uvedených článků však nepřináší data a zkušenosti z řešení, srovnatelného s tím, které připravuje státní podnik DIAMO. Důvod je zřejmý: uvažované řešení není běžně používanou sanační technikou a jedinou zemí, kde je metoda povrchového utěsnění s odplyněním (Surface Seal Application) běžně používána, jsou USA. Přesto jde o metodu mezinárodně uznávanou pro sanaci obdobných environmentálních problémů, jaký řeší DIAMO v Heřmanicích. Nicméně i to si autor posudku mohl a měl dohledat.

Závěr oponentury docentky Ličbinské a profesorky Rapantové si dovolíme citovat: „Znalecký posudek doc. Mgr. Milana Geršla, Ph.D., zodpovědně a fakticky nehodnotí reálné následky sanace ÚMTO odvalu Heřmanice, protože nevychází z koncepce technického řešení sarkofágu odvalu Heřmanice. Jeho závěry jsou velmi obecné a hypotetické.“

Uvažované řešení, na němž státní podnik DIAMO pracuje a které zmíněný posudek zatracuje, má jednoznačné pozitivní dopady:

• Překrytí odvalu zabrání přístupu vzduchu i průsaku srážkových vod tělesem odvalu, omezí tak termickou aktivitu a zamezí nabohacování podzemních vod o kontaminované vody povrchové.
• Odplynění znemožní koncentrování plynů a par v mezizrnných prostorech tělesa odvalu, čímž nedojde k akumulování plynů podporujících hoření a sníží se i riziko exploze.
• Díky odplynění lze také účinně bránit vzniku agresivního kondenzátu, respektive jeho množství výrazně omezit.
• Díky překrytí odvalu s řízeným odplyněním a přečištěním plynných zplodin hoření také dojde ke snížení emise škodlivých plynů, pevných částic i popílků do ovzduší.

A rozporuplným posudkem se ohání muž, který horuje za rozebrání a odvezení haldy. Tedy za řešení, které by na dlouhá léta dramaticky zatížilo nejen Heřmanice, ale značnou část Ostravska prachem, popílkem, výfukovými plyny a hlukem.

Že i experti faulují víme. V tomto případě jen nevíme proč.

Odborné hydrogeologické a geochemické posouzení znaleckého posudku