Kácíme a budujeme zázemí staveniště

„Už v loňském roce jsme požádali o povolení ke kácení příslušné úřady. Musíme totiž brát ohled na zvlášť chráněné druhy, které se na odvalu vyskytují. Proto jsme také požádali o udělení výjimky, kterou jsme dostali. Bez ní bychom se totiž do přípravných prací pustit nemohli,“ uvedl Václav Dorazil, náměstek ředitele pro ekologii a sanaci odštěpného závodu Karviná.

Další pracovníci také upravují příjezdové plochy u některých špatně přístupných míst.

Začínáme tak s přípravami na tolik potřebnou sanaci haldy a budujeme nové zázemí staveniště pro stavbu sarkofágu. Tam budou mít naši zaměstnanci sociální zázemí a také parkoviště pro těžkou techniku.

„V těchto dnech u příjezdu k úložnému místu těžebního odpadu začínáme stavět takzvané buňkoviště, kde budeme mít plné zázemí pro náročnou stavbu, kterou chceme zahájit co nejdříve,“ doplnil ředitel odštěpného závodu Karviná, Rostislav Dudáš.

Paralelně s přípravnými pracemi probíhá veřejná zakázka na zpracovatele komplexní projektové dokumentace sanace hořící části odvalu. Oproti předpokladu však výběrové řízení ještě nebylo dokončeno.

„Jeden z uchazečů podal námitku k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což dočasně pozastavilo vyhodnocení zakázky. Příprava komplexního projektu sanace hořící části heřmanické haldy se tak zdrží zřejmě o několik týdnů, přesto však můžeme první fyzické práce začít realizovat už teď na jaře,“ konstatuje ředitel DIAMO, Ludvík Kašpar.

Odborníci z DIAMA intenzivně připravují všechny potřebné podklady pro náročný sanační záměr, který doporučila v červnu loňského roku nezávislá Mezirezortní skupina, kterou vytvořil ministr průmyslu a obchodu.

„Zvolená metoda sanace je nejlepším řešením jak z pohledu ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel, tak i z hlediska minimalizace dopadů samotných prací. Přistupujeme tak k realizaci řešení, které vyřeší pozůstatek z dřívější těžební činnosti,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu, Lukáš Vlček.

Se stavbou sarkofágu mají odborníci z DIAMA už zkušenosti. V minulosti ji použili na podobném hořícím odvalu v Libušíně na Kladensku.